Grading · 3 min čtení · 12. června 2026

Grading z Evropy: PSA, BGS nebo CGC

Co grading dělá, čím se liší štítky PSA, BGS a CGC, kolik vás odeslání karet z Evropy skutečně stojí a kdy grading nedává finanční smysl.

Grading promění kartu v zapečetěný, ohodnocený objekt chráněný proti manipulaci — a pro evropské sběratele zároveň v logistický projekt s celními papíry, skupinovými zásilkami a dlouhým čekáním. Než cokoli pošlete do slabu, spočítejte si, kolik celá cesta z této strany Atlantiku stojí a kdy vám grading opravdu něco přidá.

Co grading dělá (a co nedělá)

Gradingová firma ověří pravost karty, ohodnotí její stav a zapečetí ji do pouzdra. Známka shrne debatu o stavu do jednoho štítku, takže kartu snáz prodáte někomu, kdo si ji nemůže prohlédnout. To je skutečný produkt: důvěra. Hodnotnou ale grading kartu neudělá. Běžná karta ve slabu s perfektní známkou zůstává běžnou kartou a samotná známka žádnou prodejní cenu nezaručuje.

Čtěte celý štítek, ne jen číslo

Stejné číslo znamená u různých firem různé věci. Zapisujte si proto firmu, známku i přesné označení:

  • PSA hodnotí na škále 1–10; nejvyšší známka je Gem Mint 10. Své standardy hodnocení PSA zveřejňuje.
  • BGS (Beckett) uvádí subgrady za vycentrování, rohy, hrany a povrch. BGS 9,5 je Gem Mint; slavný Black Label je Pristine 10, u kterého mají všechny čtyři subgrady hodnotu 10. Známka 9,5 tedy Black Label není a Black Labelem není ani každá desítka.
  • CGC odlišuje Gem Mint 10 od Pristine 10 — v záznamech i při srovnávání cen je držte odděleně. Viz stupnice hodnocení CGC.

Trh má mezi firmami své preference a ty se v čase mění. Místo předpokladu, že jeden štítek se vždycky prodá nejdráž, porovnejte dokončené prodeje přesně té karty, firmy a označení.

Působí také několik evropských gradingových firem. Jejich slaby se v místních komunitách mohou dobře prodávat; pokud počítáte s prodejem do zahraničí, ověřte si nejdřív, jak se k danému štítku stavějí kupující na tom trhu.

Skutečné náklady z Česka a Slovenska

Inzerovaný poplatek za grading je jen část nákladů. Než cokoli odešlete, zjistěte si aktuální cenu každé položky:

  • poplatek za grading podle zvolené úrovně služby, včetně případných limitů deklarované hodnoty;
  • sledovanou a pojištěnou dopravu oběma směry — položku, která u malé samostatné zásilky bolí nejvíc;
  • clo a DPH, pokud zásilka opustí EU. Karty, které se vracejí od gradera mimo EU, znovu dovážíte. Vrácené zboží může mít nárok na osvobození, ale jen se správnými doklady; podmínky si ověřte u dopravce nebo u celní správy před odesláním, ne až když přijde účet;
  • poplatky organizátora skupinové zásilky, pokud ji využijete;
  • čas — odhad doby zpracování od gradingové firmy plus doprava oběma směry.

Největší páka pro evropské sběratele je skupinová zásilka: obchody a sběratelské komunity sdruží karty do jednoho balíku a rozdělí si dopravu. Porovnejte celkovou nabídku a zeptejte se, kdo odpovídá za ztrátu nebo poškození balíku.

Kdy grading dává smysl — počty

Tenhle test udělejte u každé kandidátky. Odhadněte hodnotu karty bez slabu (raw, R), pravděpodobné hodnoty při dvou třech známkách, které reálně můžete dostat (G), a celkový náklad (C) podle nabídky výše. Gradujte jen tehdy, když G − R s rezervou převyšuje C u známky, kterou můžete čekat, ne jen u té nejlepší. Karta, která se vyplatí jen s desítkou, je los v loterii; gradeři jsou na vycentrování přísnější, než většina z nás doufá.

Testem často projdou opravdu čisté vintage holo karty, moderní chase karty ve výborném stavu a osobní srdcovky, u kterých o počty nejde. Často naopak neprojdou levné raw karty, hraná vintage, která nejspíš skončí ve středních známkách, a hromady moderních karet gradovaných jen proto, že „vypadají jako mint“. Ani chase karta nemusí být dobrá kandidátka — najdete ji v Chase, ale posoudit musíte kus, který držíte v ruce.

Příprava karet, ať si známku nezkazíte

Řiďte se aktuálními pokyny firmy k balení. Na karty sahejte čistýma a suchýma rukama, dejte je do obalů a použijte typ držáku, který firma požaduje. Kartu nikdy nečistěte, nelisujte ani jinak neupravujte — úpravu povrchu lze odhalit a karta pak může být odmítnuta. Vycentrování si zkontrolujte doma pravítkem nebo na fotce dřív, než zaplatíte za naději. Je to nejčastější důvod, proč moderní karta nedosáhne na desítku, a podívat se nic nestojí.

Prodej slabu

Cenu stanovte podle nedávných dokončených prodejů stejné karty ve stejném jazyce, od stejné firmy, se stejnou známkou a označením — ne podle nabízených cen a ne podle cen raw karet. Započítejte poplatky za prodej i dopravu. A pamatujte, že poptávka se může pohnout, zatímco jsou karty pryč: gradujte nejdřív pro sbírku a teprve potom pro přeprodej, a počty vám budou vycházet. Můj Trezor vede přehled o tom, co vlastníte; kde ocenění gradované karty chybí, zůstane prázdné a nepůjčí si cenu raw karty.

Informace o trhu, nikoli investiční doporučení.

Od teorie k praxi. Porovnejte sledované ceny a nastavte si upozornění na další naskladnění.
Porovnat ceny →

Číst dál